Corsair vznikl na rýsovacích prknech a ve výrobních halách firmy, která nesla jméno majitele, průkopníka letectví Change Miltona Voughta. 1. února roku 1938 dostali vybraní výrobci detailní specifikace soutěže na vývoj nového stíhacího palubního letounu a firma Chance Vought Aircraft Division nakonec předložila dva projekty označené U-166A a U-166B. První předpokládal využití sériového motoru R-1830 Twin Wasp, ale druhý měl využít připravovaný dvouhvězdicový osmnáctiválec Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp. 11. června 1938 byla podepsána zakázka na výrobu prototypu XF4U-1. XF4U-l byl letoun bezesporu zajímavý svým křídlem, zalomeným do W, vynikal hladkým povrchem draku, těsnou kapotáží motoru a celkově robustní konstrukcí. Předpokládaný základ výzbroje měly tvořit dva kulomety ráže 12,7 mm v křídle a dva ráže 7,62 mm nad motorem.

Prototyp vzlétl 29.5.1940 a 1. října dosáhl rychlosti 651,7 km/h. Od počátku bylo zřejmé, že jde o stroj mimořádných kvalit, náročné ověřovací zkoušky však pokračovaly a byla provedena řada konstrukčních změn. Výzbroj nyní sestávala ze šesti kulometů v křídle, kabina pilota byla posunuta o 0,8 m vzad a před ní byla umístěna centrální palivová nádrž pro 897l; délka trupu se tak prodloužila. Do křídla byly instalovány dělené vztlakové klapky, byl upraven překryt kabiny a instalováno pancéřování. Nádrž pohonných hmot byla opatřena samosvorným potahem, s konstrukčním celkem ostruhového kolečka byl spojen sklopný přistávací hák, spaliny z motoru byly svedeny pod trup do ejektorů, kde produkovaly jistý přídavný tah. V náběžné hraně křídla těsně u trupu se nacházely vstupy vzduchu do karburátoru Bendix-Stromberg (resp. kompresoru) a chladičů oleje a křídlo bylo vybaveno mechanizmem sklápění. 30. června 1941 přišla konečně od námořnictva objednávka na výrobu 584 sériových strojů. Tento stroj sehrál velkou roli v leteckých bitvách mezi USA a Japonskem. Známá je například peruť zvaná „Černé ovce“.