Zkušenosti získané s prototypem XE-II uplatnila Šlechtova konstrukční skupina ihned při vypracování projektu vrtulníku označeného HC-2 Heli Baby. Šlo o lehký cvičný a spojovací vrtulník pro dvě osoby, sedící vedle sebe. Stavba prototypu HC-2 byla zahájena v roce 1951 v prototypových dílnách Aerovky, ale poznenáhlu byla v důsledku pracovního vypětí při licenčních programech odsunována do pozadí. Došlo to tak daleko, že konstruktéři museli materiál na mnohé díly sehnat soukromě v obchodech za vlastní peníze a nechat jej obrobit jako "fušky" za cigarety u známých dělníků. Nádrž byla umístěna v těžišti. Aby poloha těžiště během provozu v případě obsazení jedním nebo dvěma piloty zůstala v předepsaných mezích a neovlivňovalo to letové vlastnosti, byla v přídi trupu umístěna vodní nádrž o objemu 27 litrů. (Dosti nepříznivé, protože to znamenalo zvýšení "mrtvé váhy". Rovněž tak v případě dopravy cestujícího do míst, kde není k dispozici voda, by se stala otázka vyvážení dosti problematickou.)

První upoutaný běh se tak mohl uskutečnit teprve 3. 3. 1954. To již konstrukce a o něco později i prototypové dílny přešly do svazku VZLÚ.První let na prvního prototypu letišti VZLÚ v Letňanech uskutečnil kpt. Josef Němeček až v prosinci 1954. Pro značné vibrace byl dvoulistý rotor nahrazen trojlistým. Piloti požadovali zvětšení kabiny a zlepšení výhledu. Páka cykliky se zkrátila. Byl namontován i malý symetrický stabilizátor. Druhý prototyp s nově tvarovaným čelním krytem pilotní kabiny vzlétl v srpnu 1955 se zkušebním pilotem VZLÚ Jiřím Bláhou.

V roce 1956 bylo rozhodnuto, že výroba bude předána do n. p. Moravan. Rozběh výroby v Moravanu v roce 1957. Problémy byly s motorem Praga DH, který stále nemohl splnit velmi těžké podmínky homologace. Richard Schön proto vypracoval projekt zástavby motoru M-332 o výkonu 103 kW, který ale nebyl realizován. Čekalo se na motory. Výroba byla zahájena v roce 1958. První prototyp HC-2 podstoupil podnikové zkoušky a druhý prototyp absolvoval závěrečnou státní zkoušku. Státní letecká správa v Praze vydala 19.8.1958 pod č. j. 693/58 typové osvědčení o způsobilosti k létání vrtulníku HC-2 s motorem Praga DH.

První sériová HC-2 byla zalétnuta 18. srpna 1958. Bylo vyrobeno 17 kusů HC-2. Helikoptéra HC2 je dvoumístná se sedadly vedle sebe. Je celokovové konstrukce s vyjímkou rotorových listů, které jsou dřevěné. Použitý motor je Praga D (75hp), prověřený 150 hodinovou zkouškou na výkon 80hp při 3000 ot/min. Do vrtulníku lze však namontovati jiné ploché, čtyřválcové motory až do výkonnosti 100hp. Zvětšeným výkonem je možno dále stupňovat využitelnost typu zejména v zemědělství, zásobování horských chat a všude tam, kde se kladou zvýšené požadavky na užitkovou únosnost nebo na provoze větších výškách. Za zmínku stojí vysoká hospodárnost provozu: 18l benzínu a 1l oleje na hodinu letu cestovní rychlostí.

Trup sestává z mohutného skříňového nosníku, na jehož přední části je umístěna gondola aerodynamického tvaru.Zadní část nosníku tvoří rameno pro ocasní vrtuli a její hnací hřídel. Na přední třetině trupového nosníku je uloženo přistávací zařízení tříbodového typu s olejopneumatickými tlumiči a nízkotlakými pneumatikami (260x85). Pilotní kabina v přední části gondoly je oddělena přepážkou od motorového prostoru. Horní část gondoly je krytá bublinou z plexiskla. Před sedadly posádky (s upravenými jímkami pro polštáře nebo padáky na sedadlo) je umístěna dobře odpružená palubní deska vybavená obvyklými přístroji pro kontrolu letu a motoru. Vstup do kabiny je oboustranný.

Rotor vrtulníku je třílistý. Listy jsou dřevěné konstrukce s nosným překližkovým potahem, chráněný sklolaminátem. Do rotorové hlavy jsou zakotvené ocelovými trubkovými nosníky. Motorové a převodové soustrojí je umístěno přístupně na vrchní straně trupového nosníku za pilotním sedadlem. Motor Praga D je skloněn pod úhlem 45o a uložen na třech bodech. Je opatřen vlastním ventilátorovým chlazením a je dobře chlazen i při zvýšeném výkonu při visení. Motor se spouští klikou.

Olejová nádrž je umístěna přímo v motorové skříni. Olej je chlazen přídavným povrchovým chladičem. Palivové nádrže o obsahu 36 litrů a případně přídavné nádrže o obsahu 34 litrů jsou umístěny v těžišti vrtulníku. Točivý moment motoru se přenáší prostřednictvím automatické odstředivé spojky a krátkého kloubového hřídele na první stupeň redukčního soukolí. Ten je tvořen párem ozubených kol . Druhý redukční stupeň je tvořen planetovým soukolím , pohánějícím rotorový hřídel uložený v reduktorové skříni. Ve skříni je uložen i volnoběh, který při poruše motoru umožňuje další samočinné otáčení rotoru (autorotaci). Od hřídele rotoru je prostřednictvím kuželových soukolí a transmise poháněna dvoulistá ocasní vrtule. Všechny pohyblivé součásti vrtulníku a zvláště pak součásti motorového a náhonového soustrojí jsou umístěny co nejpřístupněji, aby denní kontrola a ošetření mohlo být prováděno co nejhospodárněji.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Výška: 2,55 m

Délka: 7,68 m

Průměr rotoru: 8,80 m

Profil listu: NACA 23015

Hmotnost prázdná: 370 kg

Hmotnost vzletová: 560 kg

Užitečné zatížení: 190 kg

Cestovní rychlost: 100 km/h

Maximální rychlost: 128 km/h

Počáteční rychlost svislá: 0,7 m/s

Počáteční rychlost šikmá: 3,6 m/s

Praktický dostup: 3000 m

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------