Lockheed C-130 Hercules
Lockheed C-130 Hercules

C-130 Hercules vykonává největší část letecké přepravy mezi jednotlivými oblastmi a zeměmi. Letadlo je schopno operovat i z nerovných a nepříliš upravených ploch a hlavní roli hraje i při transportu výsadků vojsk a materiálu do nepřátelských teritorií. Základní návrh tohoto letounu byl tak prozíravý, že dnes vyráběné modely se od prvních liší zvnějšku jen velmi málo.
Ve službě je už přes čtyři desetiletí - prvním byl model C-130A se čtyřmi turbovrtulovými motory Allison T-56-A-1. Prototyp YC-130 poprvé vzlétl 23. srpna 1954 a mezi jeho přednosti patřila zadní sklopná nákladová rampa pro usnadnění nakládání objemných předmětů a pro zajištění co nejmenšího rozptylu vzdušných výsadků. Nosnost byla 11 340 kg nebo 92 vojáků nebo 64 parašutistů. Dalším znakem tohoto letounu byl robustní mnohokolový podvozek, jehož hlavní jednotky se zatahují do gondol na trupu a jehož výška je taková, že úroveň podlahy je v úrovni korby nákladního vozu, a hornokřídlá koncepce s konstrukcí křídla nezasahující do nákladového prostoru. První sériový C-130A vzlétl 7. dubna 1955 a celkem bylo vyrobeno 219 kusů tohoto modelu. V r. 1959 následoval první z celkem 134 modelů C-130B vybavených motory Allison T-56-A-7, z nich 14 se jako modifikace WC-130B používalo pro meteorologický výzkum.Model C-130E s dalekým doletem vyhovoval požadavkům Military Air Transport Service (MATS) na období do dodání očekáváného Lockheedu C-141. Tactical Air Command (TAC) získal tento letoun roku 1963 a tato varianta nesla hlavní nápor taktické dopravy za války ve Vietnamu a byla také ve větších počtech exportována. Šest kusů tohoto modelu bylo předěláno do verze WC-130E, která oproti předešlému typu WC-130B větší dolet a zlepšenou technologii předávání dat. Současný vyráběný typ je Lockheed C-130H, ktarý sjíždí z výrobní linky již více než třicet let. Jeho první variantou byl HC-130H objednaný v r. 1964 pro záchrannou službu Aerospace Rescue and Recovery Service pro účely zachycování navracejících se kosmických lodí. První základní transportní verze následovala po tomto typu v r. 1968. Dostatečný výkon tohoto letounu vedl až k verzi C-130H-30, která má trup prodloužený o 4,57 m a kapacitu zvětšenou na 128 pěšáků nebo 92 plně vybavených parašutistů. Jenom typu C-130H bylo zatím prodáno do jiných zemí přes 2000 kusů.
Specialializované aplikace letounu C-130 Hercules dokazují jeho univerzálnost a nepochybně bude tento letoun létat ještě dlouhá léta po celém světě, ať už ve vojenském, nebo civilním provedení. Mezi nejvýznamnější modifikace patří mj. také námořní hlídková varianta C-130-MP, ozbrojená verze pro přímou pozemní podporu AC-130H Spectre, záchranná verze pro US Coast Guard HC-130H, tankovací KC-130H nebo verze pro speciální mise MC-130H. Byla plánovaná i verze pro včasnou výstrahu, která se ale nedostala doprototypového stádia. Při své primární funkci přepravce může C-130H pojmout 92 vojáků nebo 64 plně vybavených parašutistů sedících na sedadlech zády ke stěně trupu. Výsadkáři opouštějí letoun dvojicí dveří na každé straně trupu (za odtokovou hranou křídel) nebo nákladovou rampou v ocase, která se používá i pro vypouštění nákladu.
C-130 se nasazují také při letech s humanitární pomocí ve všech oblastech světa, přinášejíc tak postiženým jídlo, oblečení, stany, lékařský a zdravotnický personál i medicínskou pomoc a rovněž převážejí oběti katastrof nebo válečných bojů k ošetření. Herculesy jsou využívány i pro transport těžkých mechanismů pro stavby letišť a silnic, při hledání nafty nebo při přepravě místních produktů.
C-130 se účastnily rovněž leteckých transportů během různých vojenských konfliktů včetně války v Perském zálivu nebo v Jugoslávii. V současnosti jsou v používání modely C-130J, US Marine Corps používají jako tankovacích letornů KC-130F a KC-130R. V polovině roku 2000 poprvé vzlétl nový model KC-130J vyráběný na zakázku USMC.

Holys T
30.12.2003