První stíhací pilot Luftwaffe, který dosáhl 100 vítězství, první vyznamenaný Brilianty a jeden z nejuznávanějších a nejoblíbenějších velitelů.

Narodil se 18. března 1913 v Gelsenkirchenu v Porůří, ale brzy se s matkou a sourozenci přestěhovali do Brandenburgu na Havlu v Braniborsku. Svého otce Werner nepoznal, padl ve válce roku 1915. Mölders se po maturitě přihlásil do armády, za tehdejší Výmarské republiky velmi omezené armády, a stal se pěšákem. V této době byl Werner velmi šťasten, miloval život vojáka, ale jeho katolická víra mu v budoucnosti způsobila hodně nepříjemností. Považovali ho za špiona a dokonce jeho spolunocležníci dostali úkol sledovat ho. Později se stal Mölders ženistou a nakonec ho popadla touha stát se stíhačem. Kvůli jeho časté nevolnosti při výcviku byl prohlášen za neschopného služby v letectvu, ale nakonec přece jen lépe ovládal svůj žaludek a stal se letcem stejně jako později i jeho mladší bratr Victor, který létal ve válce Messerschmitt Bf110.

Již před 2. světovou válkou patřil Werner k nejlepším stíhacím pilotům Luftwaffe. Od dubna 1936 byl velitelem Schulstaffel JG 134 a 15. března 1937 začal velet 1. Staffel JG 334.

14. dubna 1938 byl poslán jako dobrovolník do Španělska, kde 24. května převzal od Adolfa Gallanda 3. Staffel J/88, přezbrojenou brzy potom na nejnovější stíhací letouny Messerschmitt Bf109C. Mölders byl velmi oblíbený velitel a vysloužil si přezdívku Vati (Táta). Do 15.10. 1938 st stal nejúspěšnějším stíhacím pilotem legie Condor se 14 sestřely a spolu s dalšími piloty vytvořil moderní taktiku stíhacího letectva založenou na létání ve volných dvojicích (Rotte) a rojích (Schwarm), převzatou ve 2. světové válce jak piloty Osy, tak protifašistické koalice jako taktiku "čtyř prstů". Do Německa se vrátil 5. prosince 1938, kde stejně jako Galland musel sedět za stolem na ministerstvu letectví a zapisovat své zkušenosti ze Španělska.

Na začátku 2. světové války byl velitelem 1./JG 53 "Pik As"a 20. 9. 1939 získal své první vzdušné vítězství na západní frontě. O šest dní později začal velet III./JG 53. 2. března 1940 dosáhl pátého sestřelu a do 10. května, kdy začalo německé tažení na Západ, získal ještě čtyři, což ho vyneslo na první místo mezi německými stíhači v období podivné války.

21. května sestřelil tři MS-406, 27. 5. dovršil jako první 20 vzdušných vítězství a jako první německý stíhací pilot dostal Rytířský kříž, který mu předal Reichsmarschall Hermann Göring. 5. června ho však dokonale zaskočil francouzský pilot poručík Pomier-Layragues na D-520 útokem ze slunce. Mölders musel vyskočit padákem a skončil v zajetí, z něhož se vrátil 30. června. Jeho eskadra návrat Táty náležitě oslavila.

Další vzestup Möldersovy kariéry pokračoval v bitvě o Británii, do níž vstoupil už jako velitel JG 51. 28. července sestřelil spitfire, ale v dalším průběhu vzdušného boje byl jeho letoun těžce poškozen útokem dalšího spitfiru, který nepilotoval nikdo jiný než slavný A. Malan. Zraněný Mölders s obtížemi dotáhl stroj na letiště ve Francii a teprve když se postavil na nohy, všiml si, že v nich má několik střepin. 31. srpna sestřelil tři hurricany. 20. září dosáhl, opět jako první, 40. vítězství a byl vyznamenán Dubovými ratolestmi. 22. října opakoval sestřel tří hurricanů a překročil hranici 50 vzdušných vítězství.

Zima 1940/41 přinesla útlum denních bojových operací a méně příležitostí k dalším sestřelům. Přesto 26. února 1941 zaznamenal svůj 60. sestřel. Od začátku tažení do SSSR vedl svou JG 51 do bojů. 22. června sestřelil první čtyři stroje na východní frontě a získal Meče, jako druhý po A. Gallandovi. 30. června dosáhl dalších pěti vítězství a překonal historický rekord 80 vítězství nejúspěšnějšího německého stíhače první světové války Manfreda von Richthofen. Konečně 15. července se jako první stíhací pilot Luftwaffe dostal přes magickou hranici 100 sestřelů. Následovala svatba se svou přítelkyní Luisou a také vyznamenání Brilianty, zákaz operačních letů a jmenování do funkce vrchního inspektora stíhacích pilotů (po jeho smrti se stal inspektorem A.Galland). Za svých inspekčních cest podnikal přes zákaz bojové lety, při nichž získal další vítězství, jež ovšem z pochopitelných důvodů nemohl předkládat k oficiálnímu uznání.

22. listopadu 1941 se vracel jako pasažér letounu Heinkel He 111 ze Sevastopolu na Krymu na pohřeb vrchního zbrojmistra Luftwaffe – generálplukovníka Ernsta Udeta. I když trvalo velmi špatné počasí a zuřila sněhová vánice, trval na pokračování v letu, což se mu stalo osudným. Přes veškerou snahu pilota Kolbeho postupně vysadily oba motry, letoun havaroval na letišti u Breslau(Vratislav)-Gandau a Mölders společně s pilotem zahynuli. Werneru Möldersovi nařídil Hitler státní pohřeb a je pohřben na hřbitově invalidů v Berlíně, jeho hrob byl za sovětské okupace východního Berlína srovnán se zemí a náhrobní kámen odstraněn.

Za své kariéry absolvoval přes 400 bojových letů, z toho asi 100 ve Španělsku. za druhé světové války sestřelil oficiálně 101 letadel, z toho 68 na Západě a 33 na Východě.

5.2.2004