Stíhací - bombardovací Hawker Tempest měl svého předchůdce - byl jím Hawker Typhoon, letoun téměř stejného určení. Robustně vyhlížející Typhoon spatřil světlo světa začátkem roku 1940 první prototyp vzlétl 24. února 1940 na Langley Aerodrome v Buckinghamshiru - a už v březnu byly v konstrukčních kancelářích fy Hawker Aircraft Co. Ltd. v Kingstonu zahájeny práce na studiích, které měly vést ke zdokonalení výkonů Typhoonu ve větších výškách. Cesta k tomuto cíli mohla defacto vést jen přes snížení čelního odporu, jenž byl u Typhoonu relativně velký a způsobovalo jej dílem křídlo s mimořádně tlustým profilem (18°70) a dílem velký náporový chladič, umístěný pod motorem. Výkony mohlo zřejmě zlepšit i použití jiného motoru - Napier Sabre, zabudovaný v Typhoonech, trpěl v té době mnohými nedostatky. Na každý pád stál před šéfkonstruktérem firmy Hawker Sydney Cammem a pracovníky jeho kanceláře nelehký úkol...

V průběhu roku 1941 Camm předložil Ministerstvu letectví návrh na využití poloeliptického křídla se speciálním štíhlým profilem, blížícím se profilu laminárnímu. Nové křídlo mělo oproti křídlu Typhoonu větší plošnou výměru a současně ukrývalo ve svých kořenech dva chladiče, takže příď trupu navrhovaného letounu, převzatého z typu Typhoon a mírně prodlouženého o 0,53 m, měla nyní čistý aerodynamický tvar. Ministerstvo letectví na základě již dříve vydaných specifikací F.10/41 připravilo v listopadu 1941 smlouvu na výrobu dvou prototypů a v lednu 1942 přidělilo novému letounu jméno - od té doby jej letecká historie zná jako Tempest.